Sunna

Buď pozdravena věrná ženo Glenova
Před vlkem stále na úprku jsi
Marně však utíkáš před Noren osudem
Již od počátku máš spočítané dny.

Tví koně vpřed hnaní žárem Múspellu
Přece zastaví se osudného dne
Pak boj se neboť ze srdce Járnvidu
Mocný Managarm tvého bratra zhltne.

Pohasne světlo a krev svolá Ragnarök
Bratr s bratrem na smrt se půjdou bít
Na konec cesty bohů zbyde jediný krok
Musí zemřít, aby jiní mohli žít.

Ubohá Sunno, jak krásný je tvůj strach
Bezmocná dál neseš úděl svůj
Připíjím tobě, než tě zničím ve svých hrách
Jsi touha má a já jsem konec tvůj.
*** Podle severských mýtu honí dva vlci zrození v temném Železném lese (Járnvid) v podobě mraků po obloze Slunce (Sunna) i jejícho bratra Měsíce (Mani) . Až je dostihnou nastane soumrak bohů (Ragnarök), veliká konečná bitva mezi obry a bohy, v níž většina bohů padne. Po hrozném konci světa však vystane svět nový (Gimlé), zmrtvýchvstane i jeden z bohů - Baldr, který byl "mrtev" již před soumrakem bohů a dlel v temné podsvětní říši (Hel). Norny jsou tři severské sudičky (Urd, Skuld a Verdandi), které splétají pavučiny a sítě osudů lidí, světů, časů a všeho. Co jednou Norny upletou, to se nikdy nemění. Nemůže to změnit ani žádný z bohů (Woden, Thor, Loki, Freya apod.). Múspell je žhavá země ohnivých obrů. Ti budou společně s ledovými obry a různými příšerami bojovat proti vznešeným bohům. Slunce samotné není bohyně ale obrovský ohnivý oharek z Múspellu. Aby se po obloze netoulalo dali bohové své kolegyni, bohyni Sunně, za úkol den co den vozit po obloze tento oharek po vyznačené trase na vozíku taženém koňmi. Aby se koně od žáru nespálili, mají pod boky umístěny ledové měchy, které je alespoň trochu ochlazují.


Můj email