thor0100.jpg(42 kb)

Poslední aktualizace 17.11.2006

FRUMA SIDUS - DÁVNÝ OBYČEJ


Severský bůh hromu a blesku, nejsilnější ze všech lidí i bohů. Často je doprovázen kozly Tanngnjóstem a Tanngrisnim, kteří táhnou jeho vůz. Vyznamenal se řadou bitev s netvory, především s hrozným hadem Jörmundganem obývajícím světový oceán. K jeho úspěchům mu dopomáhaly tři kouzelné předměty. Kladivo mjöllni, opasek síly a železné rukavice.Thór byl synem boha Ódina a Frigg. O Thórovi se dochovalo mnoho mýtů, je jediným bohem vzývaným ve vikingských pamětných nápisech. Tyto památky označují Thóra jako boha ochrany. Na konci pohanského období zaujímal v severogermánském panteonu nejvyšší místo. Je mu zasvěcen čtvrtek. Jeho palác Bilskirni byl prý největším domovem jaký kdo kdy zbudoval. Thór byl také sedláky uctívaný bůh úrody a jeho kladivo nesloužilo jen k zabíjení obrů, ale mělo také posvěcovací charakter.

Thórovo střetnutí s obrem Geirrodem:Celý problém vznikl kvůli Lokimu.Loki se chtěl jednou pobavit a tak si vyletěl ve Friggině sokolím rouchu a ze zvědavosti zaletěl až ke Geirrodovu dvorci, snesl se dolů, sedl si na římsu a nahlížel dovnitř. Geirrodovi se nelíbilo jak ho ten pták pozoruje, tak přikázal sluhovi, aby ho chytil. Vyslaný muž se s velkou námahou vyšplhal po strmých zdech paláce a Loki se dobře bavil, už jen tím, jak se po něm ten ubohý muž sápe. Umyslel si, že sluhu trochu pozlobí a počká, až do poslední chvilky, než uletí. Jenže běda když muž po něm sahal, Loki rozevřel křídla, chtěl se odrazit, ale nohy měl jako přilepené. Tak byl lapen a odnesen ke Geiorrodovi. Ten když viděl jeho oči pojal podezření, že se jedná o převtěleného člověka, a poručil mu aby odpověděl. Když Loki neodpovídal uzamkli ho na tři měsíce do truhlice a mořili hlady. Takové přesvědšování zaúčinkovalo, neboť když Geirrodr zase Lokiho vyndal, ten byl ochoten vypovídat. Geirrodr řekl Lokimu, že si svůj život může vykoupit jedině tak, když lstí přiměje Thóra, aby se vydal na jeho dvorec bez svého kladiva a opasku síly. Nepraví se nic o tom jakou lstí Loki Thóra obelstil, nicméně tento velký bůh se vydal neozbrojen na cestu a Loki ho doprovázel. Cestou se zastavili u jedné obryně a ta Thórovi prozradila, jak proradný a krvežíznivý Geirrodr je a půjčila mu opasek síly, hůl a železné rukavice-nikdy nevíte kdy se vám takové věci mohou hodit. Thór přišel k veliánské řece Vimur, opásal se opaskem síly, opřel se holí proti proudu a Loki se ho chitil kolem pasu. Když Thór došel doprostřed řeky, stoupla v ní hladina náhle tak vysoko, že mu sahala k ramenům. Rozhlédl se a uviděl, že na skále nad strží stojí Gjálp, Geirrodova dcera. To ona způsobila, že voda v řece stoupla (pravděpodobně se do vody vymočila) Thór prohodil filosoficky "u pramene nechť se řeka ucpe," a mrštil po Gjálpě obrovský kámen. Pak se probrodil ke břehu a chytil se jeřábu a tak se dostal z vody ven. Thór pokračoval na své cestě ke Geirrodovi, kde poskytli jemu a jeho průvodci přístřeší nejprve v kozím chlívku-velice neuctivé ubytování pro božstvo toho významu. Uvnitř byl jen jeden kus nábytku-stolička. Thór si na ni sedl a náhle zpozoroval, že ho stolička tlačí ke stropu. Holí se zapřel o krokvice a tlačil vší silou na stoličku. Ozval se mohutný praskot, provázený křikem. To byly pod stoličkou Geirrodovy dcery, které chtěly Thóra rozdrtit o strop. Thór jim oběma přerazil hřbet."Jen jedenkrát užil jsem všechnu svou sílu, to když Gjálp a Greip, Geirrodovy dcery chtěli mě pozvednout k nebesům." Potom pozval Geirrodr Thóra do své síně,která byla osvětlena dvěma velkými ohni. Když thór přistoupil ke Geirrodovi ten vzal rožhavený kus železa a mrštil jím po bohovi. Naštěstí měl Thór železné rukavice. Chytil střelu a zamířil zpět na Geirroda. Obr spěchal aby se skryl za železným sloupem. Rozpálené železo prolétlo sloupem, Geirrodem i zdí a zabořilo se až venku do země. A zde vyprávění končí.

( R.I.PAGE - SEVERSKÉ MÝTY )

Thórův spor s Hrungnim:Hrungnir byl šeredný obr s kamennou hlavou a kamenným srdcem. Jako štít používal široký a silný kámen. Za zbraň mu sloužil brus tak mohutný, že ho nosil přes rameno. S Ódinem se jednou pohádali, který z nich má lepšího koně. Ódin mu ujel a Hrundniho zachvátil hněv tak mocný, že než se nadál, bez zastavení projel na svém koni branou Ásgardu a vtrhl na dvůr. Bohové ho zdvořile pozvali k hodokvasu. Obr se zde velice opil a začal se chvástat, jak zničí všechny bohy a bohyně unese. Ásové poslali pro Thóra, který přijel velice rozhněván a ptal se, kdo toho nepřítele pozval a proč mu nalévají. Hrugnir opáčil, že jej pozval samotný Ódin, ale dohodli se, že spolu budou bojovat na neutrální půdě, na hranicích obou zemí. Hrungnir se tedy vrátil, aby si vzal štít a brus. Ostatní obři si dělali starosti, jak tento souboj dopadne, a obávali se, že by mohl Hrungnir prohrát. Nechali proto zhotovit z hlíny obrovskou figurínu válečníka, kterému do hrudi vložili srdce kobyly(neboť jen to bylo dostatečně velké, stejně však puklo ve chvíli, kdy se Thór objevil). Hrungnir čekal na Thóra se svým společníkem, hliněným obrem, který měl však takový strach, že jak zahlédl Thóra, hned se pomočil. Thór se vypravil k souboji se svým služebníkem Thjálfim, který byl prvotřídní běžec a dorazil k obrovi jako první ještě před Thórem. Řekl Hrungnimu nehoráznou lež - že nedělá dobře, když drží štít před sebou, neboť Thór si kněmu nadejde pod zemí a napadne ho zdola. Hrungnir si tedy dal štít pod nohy a držel svůj brus připraven. Thór dorazil jako obvikle ve své božské ráži a mrštil kladivem na Hrungniho. Hrungnir provedl odvetný úder brusem. Obě zbraně se však v letu srazily, brus se rozlétl na kusy a část spadla na zem (a z té vznikly všechny brusné skály na světě), druhá část se zasekla Thórovi do hlavy a ten padl k zemi. Thórovo kladivo letělo dál a rozdrtilo obrovu hlavu napadrť, takže se skácel a jednou nohou zalehl Thóra. Thjálfi mezitím zmasakroval hliněného obra. Thór ležel bezmocně na zemi přiskřípnutý obrovou nohou. Nikdo nedokázal obrovou nohou pohnout až přišel Thórův tříletý syn Magni a lehce Hrungniho nohu zvedl. Thór společensky prohlásil, že ze syna jednou vyroste velký silák. Thór se odebral domů, ale brus mu pořád vězel v hlavě. Bohové se obrátili na čarodějnici zvanou Gróa, manželku záhadného Aurvandila. Ta se jala pronášet nad Thórem zaříkadla, až se brus v hlavě uvolnil. Thór se chtěl Gróe za vyléčení nějak odměnit a tak jí pověděl, že když se jednou brodil přes mrazivé proudy Elivágu, přenášel na zádech v nůši Aurvandila. Jeden Aurvandilův prst vykukoval a umrzl. Thór ho tedy ulomil, hodil na oblohu a udělal z něj hvězdu. Gróa z toho měla takovou radost, že zapoměla zaříkadla a brus vězí v Thórově hlavě dodnes. A proto nechť se každý vystříhá toho, házet brouskem po podlaze, Thórovi se přitom hýbá brus v hlavě.

( R.I.PAGE - SEVERSKÉ MÝTY )

NALEZENÉ PŘÍVĚSKY:

animace2b.gif(15 kb) Klikni Klikni gifs.GIF(22 kb)
Klikni Klikni
Thorovo kladivo
Slouží k absolutní ochraně a obraně před zlem. Má informovat o úmyslech protivníka
a porážet nepřátele, odvracet nebezpečí, podporovat sílu a energii v boji s vlastními slabostmi.



Můj email

Severská mytologie